Right News: REGGAE SUNDANCE 2006

REGGAE SUNDANCE 2006

[· 15.8.2006 · autor: koudelka · ilustrace: koudelka ·]

_{11. – 13. srpna 2006, Genneperparken, Eindhoven: Hlavní
vstupní brána}

Těžko si lze představit lepší místo na konání reggae festivalu, než je Holandsko. Těžko říci, zda by všichni ti účinkující vůbec přijeli, kdyby neměli jistotu, že bude co hulit. Nechci nikomu sahat do svědomí, ale těžko říci, zda by vůbec přijelo tolik lidí, kdyby neměli tu samou jistotu. Jenže festival REGGAE SUNDANCE se konal v Holandsku, a tak se nikdo strachovat nemusel. Asi nejvíc našlapaný byl hned po kempu program, a tak by nejspíš dorazily davy, i kdyby v Holandsku za hulení stínali hlavy :)
Úplně se bojím jmenovat, ale opravdu vystoupili Culture, Israel Vibration, Sizzla, Anthony B. a třeba takoví Steel Pulse! A to jsem zdaleka neskončila. Bojím se ale i pokračovat, protože hudba je stokrát výmluvnější než plytká slova, přesto se pokusím alespoň přiblížit multikulturní atmosféru, která na festivalu panovala. V Holandsku je totiž – podobně jako v Anglii – dost početná černošská menšina, a tak si člověk občas připadal jako na Jamajce.

_{„Co tady všichni ty lidi chtěj? Hele, mně se to
nezdá… Podle mě bude stejně pršet.“ vostrá crew of da
fest.}

V pátek, kdy festival začínal, se to s úderem čtvrté hodiny odpolední začalo štosovat před vchodem do kempu, protože jednak bylo nutné zakoupit do něj zvláštní vstupenku (stála 10 euro na osobu na celé tři dny), jednak každého příchozího důkladně šacovala ochranka, jestli u sebe nemá něco ze seznamu zakázaných věcí, např. zbraň, sklo, petlahev, plechovku, alkohol, psa nebo soundsystem. Z parkovišť, které byly celkem tři, svážel návštěvníky červený vláček – takový ten jak se v něm vozí turisté – jenže konkrétně tohle byl reggae vláček, ve kterém duněla basa a bicí hrály „na třetí“ a lidi si posílali jointy. U vstupu u nás nic zakázaného nenašli, a tak se nám po chvilce naskytl pohled na úhledně vytyčené dílce, zatím čisté modré toiky, sprchy, grily a především velikánské šapitó, v němž ještě ten večer vystoupil Sizzla.
Sizzla je „bobo shanti dread“, kterých na festivalu vystoupilo hned několik, ještě Anthony B., Fantan Mojah, Perfect a Jah Mason. Když je někdo „bobo shanti“, znamená to, že nosí své ultra-dlouhé dreadlocky smotané do drdolu a zabalené do takového protáhlého turbanu, zkrátka celá Marge Simpsonová. Správný bobo shanti nezůstává nikomu nic dlužen, zejména ne svojí manželce. Nenadává však jenom jí. Bobo shanti vykřikne nejméně pětkrát za minutu „bomboklaad“, což je univerzální výraz, jímž lze komentovat úplně vše, počínaje dech beroucím východem slunce, přes Monu Lisu a převrhnutím vozíku se stanem, batohem a hromadou plechovek piva konče. Je-li bobo shanti mdlého rozumu, dál než k nadávání se nedostane, ale skutečný umělec skrytý v kůži bobo shanti dreada, dokáže svůj projev pojímat správně maniodperesivně, a tak u něho proud nadávek střídá zpěv, za který by se nemusel stydět ani Bob Marley, když byl jako lamač dívčích srdcí ve vrcholné formě. Zkuste si pro představu poslechnout třeba takovou „Damage“ nebo „God Above Everything“ od Anthonyho B., a budete vědět, o čem mluvím. Já jsem se bobo shanti dreadů před odjezdem na festival trochu bála, říkala jsem si, že z toho jejich drmolení budu pěkně otrávená, ale zase jsem se projednou přesvědčila, jak se věci nakonec vždycky změní, že nic není, jak se zdá. Sizzla byl v pátek večer úplně odzbrojující, a jelikož tady z toho článku nechci dělat erotické čtivo, zůstanu raději u toho – byl odzbrojující. Tečka.

_{Čokoládoví nebo blond, to je fuck. Hulej fšichni.}

Kdo neviděl Sizzlu či Anthonyho B. naživo, neuvěří, protože dokud posloucháte jenom nahrávky a mp3 stažené z internetu, jejichž kvalita je přinejmenším podivná, nemáte šanci rozlišit, co přesně hraje kapela a co za smyčky tam pouští šikovný DJ. Když mě zcela odzbrojili Sizzla a po něm i v sobotu Anthony B., nevězel za tím jejich nesporný sexappeal, ale spíše to měla na svědomí kapela, která byla tak živá, že už ani živější být nemohla. Moje poslední pochybnosti se rozplynuly a já uvěřila. Uvěřila jsem na sílu bobo shanti. Kromě Sizzly a Anthonyho B. mě z těch, kteří na festivalu Reggae Sundance vystoupili, zaujala ještě Lady G. Vlastně přesně nevím, jak moc bobo shantiové berou tyhle drsný holky, ale moc asi ne.
Na Lady G. jsem byla zvědavá, protože zkrátka jako ženská jsem na ostatní ženské zvědavá, poněvadž mě zajímá, jak se s tím vypořádaly. A s čím? No přece s tím, že jsou ženské a věnují se něčemu, kde mají hlavní slovo muži. Každou ženskou to nějak poznamená – některá se vypracuje na takovou úroveň, že jsou pak vedle ní všichni ti borci „takhle maličtí“, jiná se marně snaží je napodobit, marně se snaží být drsná a ještě drsnější. A to byl podle mě případ Lady G. Určitě to zvládala, ale zdálo se, že se trochu moc upnula na to nadávání. Jenže těžko říct, zda není život s ortodoxními bobo shanti dreads těžký tak, že…

________________________________________________

_{… v coffeeshopu Grasshopper na ul. Groteberg jsem náhodou
seděla u jednoho stolu s černou holkou ze Sierry Leone. Jmenovala
se Hawa. Když byla Hawa ještě úplně malá, máma jí a jejího brášku
vzala a utekli spolu před válkou do Holandska. Hawě zabila válka tátu a
ještě k tomu jí vojáci zlomili ruku. Byla to otevřená zlomenina,
ukázala mi jizvu. Hned vedle měla ještě jednu, a tu měl na svědomí její
přítel, otec jejího dítěte. Hawa už získala holandské občanství a
nyní byla v osmém, vlastně v devátém měsíci těhotenství. Jak
tak vedle mě seděla, ubalila si jointa a poslala mi ho. „Too much stress so
I have to smoke,“ dodala omluvně na vysvětlenou. Odmítla jsem,
ačkoli jsem pro to neměla zdaleka tak pádný důvod jako ona. Pověděla
jsem jí, proč jsem už téměř před rokem přestala kouřit trávu, a ona
mi projevenou důvěru oplatila, takže jsem se dozvěděla, že její přítel
určitě bude na Festivalu a že spolu už nežijí, protože jí kromě jiného
vyrazil zub (ukázala na mezeru v místě jedničky vlevo nahoře),
pohmoždil jí ruku (ukázala tu druhou jizvu na předloktí) a taky jí
praštil do břicha (odhalila dost škaredou jizvu na těhotném pupku!). Hawa
tvrdila, že se na ní zlobil, protože jí vadilo, že chodí s jinou.
Prý si ji přivedl k nim domů, zřejmě se pochlubit, jaké už má jeho
žena břicho. Vážně netuším. V každém případě teď Hawa bydlí
v chráněném domě pro matky s dětmi a je tam moc spokojená.
S pětiletým chlapečkem, kterého má s tím stejným chlapíkem,
jí pomáhá maminka, již Hawa obdivuje pro její odvahu. Když se začala
zvedat k odchodu, popřála jsem jí hodně zdraví a štěstí a po
chvilce jsem si po dlouhé době také zakouřila. Too much stress so
I have to smoke…}

________________________________________________

Cestou do coffeeshopu i zpátky na festival pršelo, a tak se nám poté, co nás v pátek večer Sizzla uvedl do hypnózy a zase nás z ní probral, honilo hlavou, jakpak to asi dopadne s počasím. Přes lehce skličující páteční příslib to nakonec dopadlo dobře. V sobotu ráno nás probudilo sluníčko a i v neděli bylo jasno. Pršelo až zase v pondělí cestou domů, takže za počasí jsme mohli děkovat Jahovi.
Sizzla měl v pátek v šapitó v kempu výborný zvuk, jenže to nebylo nic ve srovnání s hlavní festivalovou scénou. I v kempu zněla úplně zřetelně, takže socky z Čech, co neměly na lístek, se mohly klidně spokojit s poslechem přes plot. My jsme mezi ně tentokrát kupodivu nepatřili, a tak jsme absolvovali šacovačku a tlačenici u vstupu do dějiště festivalu a pak jsme vešli. Ze strachu, abychom unesli tak intenzivní nápor, jsme přicházeli trochu se zpožděním, chvilku po třetí. Sobotní program začínal ve dvanáct. Chtěli jsme stihnout mladého nadějného bobo shanti Perfecta, na něhož nás upozornil zakladatel olomouckého reggae serveru rastaman.cz, jenže jsme kvůli tlačenici u vchodu chytli jen asi dvě nebo tři poslední skladby. Perfect je nicméně vážně nadějný. Se stejnou kapelou následně vystoupil i Fantan Mojah, bobo shanti tlouštík v červené košili a červených semišových polobotkách, který trochu moc nadával a málo zpíval, asi aby si nezadal. „Give me a lion paw!“ dožadoval se posluchačů se zvednutou „lví tlapkou“.

_{Americká kapela Groundation, ktera překračovala hranice směrem
do jazzu.}

No, tak jo… tak jsme ve snaze se šetřit vyrazili na obchůzku festivalových stánků s upomínkovými „rasta“ potítky, červeno-žluto-zelenými háčkovanými čepicemi na dready, náramky a náhrdelníky z léčivých kamenů. Občas některý ze stánkařů nabízel i hudbu, zpravidla vinyly a cédéčka, jeden kupodivu doma vypalovaná s booklety vytištěnými na inkoustovce. Výběr byl pozoruhodný až kuriózní. Čekala bych ale víc Boba Marleyho (protože ho každý zná) a stejně tak i víc interpretů, kteří vystupovali na festivalu (protože se to logicky nabízí), ale majitelé stánků zvolili jinou strategii. Teď mám až dojem, jestli se náhodou nechtěli zbavit nahrávek, co v záchvatu počátečního nadšení nakoupili ve čtrnácti a v patnácti, ale třeba se pletu a jenom nemám o reggae dostatečný přehled, což celkem odpovídá skutečnosti. Když dohrál Fantan Mojah, následoval „quick change over“ a po něm se na pódiu objevili američtí Groundation. I na tuto kapelu jsme byli předem upozorněni s tím, že se vymyká kvalitou i originalitou svého projevu. Náš informátor nelhal. Groundation přesáhli hranice reggae hodně směrem do jazzu a jejich zpěvák a doprovodný kytarista v jedné osobě, Harrison Stafford, se ukázal jako typický „malý velký muž“. Na hlavě nosí černý turban, ryšavá fousiska má jako mužik a hlas skřehotavý, až by si jeden myslel, že v mládí trochu moc poslouchal Alberta Griffithe z Gladiators. Přesto netvrdím, že by snad Groundation Gladiators kopírovali, to vůbec ne. Jen jsem chtěla k něčemu připodobnit jeho zpěv. Groundation nejsou žádní prčkaři, zahráli si třeba s Apple Gabrielem (dříve Israel Vibration) a s Donem Carlosem, který také vystoupil na Reggae Sundance 2006 a o kterém tady ještě bude řeč.
Jakkoli mě Groundation zaujali, ke konci jejich vystoupení se mě zmocňovala stále větší a větší nervozita. Vůbec jsem se nedivila, protože jako další byli na programu Culture. Tato kapela je – podobně jako Israel Vibration – ve skutečnosti pěvecké trio, Joseph Hill, Albert Walker a Telford Nelson.

_{Legenda: Culture}

Někde jsem četla, že jsou nejpilnější jamajská reggae kapela, a věřím, že je to pravda, protože k tomu, aby byl někdo tak moc dobrý jako Culture, jenom talent nestačí, i když bez něj to samozřejmě nejde. Culture zahráli staré pecky, jako „Two Sevens Clash“ nebo „Poor People Hungry“ a řadu dalších. Dost těžko se o nich mluví; je to trochu jako vyprávět pohádku O hloupém Honzovi někomu, kdo snědl všechny buchty, třikrát obešel svět a rozvedl se s devíti princeznami.

_{CULTURE: no comment…}

Culture jsou zkrátka živá legenda a vidět je a slyšet naživo znamená všechno a nic. Jsem ráda, že jsem měla to štěstí, protože pánové už nejsou z nejmladších. O to lépe však zní jejich hudba. Vidět Culture a zemřít? Možná, jenže on po nich hrál Anthony B. Anthony B. je další bobo… bobo shanti dread. Bomboklaad… Měl turban. Měl hůlku. Myslel asi, že je kouzelník, a taky že mě uhranul. No jo, jsem holt naivní běloška, co by se klidně stala jeho otrokyní. Pár takových jsem na Festivalu potkala. Většinou to byly blondýny, často plnoštíhlé, a na zádech nesly batohy se svačinou a s šusťákovou bundou pro svého velkého čokoládového medvídka, kdyby náhodou začalo pršet. Jsem ráda, že je někdo tak uznalý, jako tyhle dívky, protože ty řady černých otroků, které má na svědomí bílý muž, neodčiní ani mega-harém bílých tanečnic. Holky, dobře na to jdete! Hned bych do toho šla s vámi… tak jsem aspoň koupila album Anthonyho B. nazvané Black Star. Ne, vážně, Anthony B. je skutečně kvalitní hudební zjev…

_{Anthony B.: Mával hůlkou a uhranul mě.}

_________________________________________

You Move Me

_{(Anthony B.)}

Intro:
Yo I eh reaching out to the Queen of all nation

Woman say man always done wrong

That's why I livicate this song

So woman could overstand hey I yo

Chorus:

Let me take this time to let you know you're on my mind

You move me

You said man not have been kind but I say you're divine

Because you groove me, sincerely

Let me take this time to let you know you're on my mind

You move me

You said man not have been kind but I say you're divine

Because you groove me, sincerely

Verse 1:

All the woman in a the world me say me want you listen this

the one whey get love to the one whey only get hit

I apologize fi all the time man call you a bitch

They were wrong could you forgive the negative

Usual use sex as sedative

Treating the woman disrespectfully

Now you are a son please remember mama reflection

Give the woman dem love and protection

Nuh abuse mi school girl dem need education

Point direction give them correction

Woman a di beautifulest thing in a creation

Jméno			Email
http://		Zapamatovat
Zpráva
	Formát Texy

[· Right News ·]

· zaručené zprávy ·

REGGAE SUNDANCE 2006

[· 15.8.2006 · autor: koudelka · ilustrace: koudelka ·]