Reggae Meeting 2006

[· 19.6.2006 · autor: koudelka · ilustrace: koudelka ·]

Pod hradem Točník, nebo Žebrák?

reggaeAnotace

Tak se letos konal zase další Reggae Meeting. Pod hradem Točník, nebo možná Žebrák, těžko říct, protože jak známo ty dva hrady jsou od sebe vzdálené, coby kamenem dohodil. Meeting začínal už v pátek vystoupením kapel, jako TiDi TaDe, Švihadlo a Urban Bushman. Švihadlo je česká „reggae“ klasika, kterou tak nutně nemusím představovat, zato Urban Bushman je nový vítr, který vane tím správným směrem. Slyšela jsem a viděla je 7.6. 2006 Na Slepičárně a opravdu stojí za to! Kromě propracovaných aranží a výborných perkusí musím zmínit skvělého zpěváka Ajara, který hraje také na kytaru. ještě dříve hrával na basu. No jo, život je změna, a tahle byla nejspíš k lepšímu. Na Reggae Meetingu to Urban Bushman stihli s odřeným uchem, protože se strhla bouřka a vystoupení následující kapely, Dunumba, se muselo odložit na sobotu. Díky tomu BOHUŽEL odpadlo i vystoupení divadla JAK a také kapely Confessions, která se ale stejně chvilku předtím rozpadla, jak mi s úsměvem na tváři sdělila zpěvačka Asheema. Neměla důvod ke smutku, protože hraje s velice sympatickou strahovskou kapelou DawnTribe, jež ale na Meetingu nevystoupila. Svůj vůbec první koncert odehrála na zmiňované Slepičárně a přes zjevnou nervozitu si vedla skvěle. Ale zase zpátky na hrad!

kolibal a spol

Hlavní organizátor Meetingu, Lukáš „Admirál“ Kolíbal (za DJským pultem) s hosty ze Španělska – El Condorsito (ten s knírkem; vystoupil jako toaster s United Flavour)

Místo se povedlo už jen proto, že když zrovna nehrála kapela a po pódiu freneticky pobíhali zvukaři a členové kapel, dalo se jít nahoru na hrad (Žebrák).
Když jsme se tam v sobotu brzy odpoledne vydrápali, zjistili jsme, že se vybírá 20,–Kč vstupné, nicméně vývěska nadějně uváděla ještě symbolickou 1,– Kč, což mě naplnilo bezbřehým optimismem. Jelikož jsme byli vysíleni dobýváním hradu, chvilku jsme jenom tak poseděli před pokladnou na hradbách a lamentovali na nelehký osud dnešních nevolníků a omezený rodinný rozpočet. Nebylo to tak myšleno, ale nesmírně sympatická slečna za pokladnou nám nakonec nabídla zlevněné vstupné ve výši 10,–Kč. No, nekupte to!

RM

Letecký snímek parkoviště (z věže Žebráku)

Vylezli jsme na věž, odkud se nám naskytl překrásný výhled do širokého dalekého okolí, mj. na sousední hrad Točník, dolů do údolí na parkoviště a na festival, kde pomalu začínala hrát první sobotní kapela, Tshikuna, a k nebi zvolna stoupaly tradiční africké rytmy, z nichž reagge původně vyšlo. Tak jsme začali sestupovat zpátky dolů, že zajdem do čajovny. To je prý typicky české pojetí festivalové zábavy. Zatímco hraje kapela, jde se někam jinam a pod pódiem člověk zásadně postává ve chvílích, kdy hudba dohrála, protože je dění na jevišti daleko zajímavější, tedy nejspíš… Osobně radši muziku.

Takže nakonec jsme čajovnu vynechali a jen si skočili do auta pro petflašku s vodou. Parkoviště nebylo daleko, ale přece jen to nebyla ta pohoda jako na technu, které se koná rovnou „na parkovišti“.

DJs

DJ Papa Pot a Damalistik (fr./s turbanem)

Po návratu do festivalového údolí už hráli Djs (Papa Pot byl na odchodu a právě nastupoval Dj Damalistik/fr.) a hlavni stage ožívala a na pozadí zeleně se začaly míhat bílé tuniky „Žlutých sester“ (Yellow Sisters). Tento vokální kvartet je velice dobře sezpívaný a dívkám rovněž nechybí kultivovaný projev a jistá dramaturgie, ale přesto jsem se nemohla zbavit dojmu, že by se spíš uplatnily jako back-vokalistky, česky „křoví“, nějaké opravdové kapely. Podobně jako Triny na Respect Music Festivalu, vytvořily i Yellow Sisters na Reggae Meetingu atmosféru folkového festivalu. Ale to nevadilo, bylo teprve brzy odpoledne.

Přestávku mezi koncerty jsme vyplnili obcházením stánků s občerstvením. V čajovně jsme si dali čaj (Tuareg) a ve „vegefoodu“ zase „vegeburger“ nebo šašlik, ale ten vlastně měli U Nepálců. Jídlo bylo vynikající, za příznivé ceny. Zvlášť potom v noci přišlo k duhu, když se po západu slunce ochladilo. Ale zpět na hlavní stage…

messenjahs

Kapela Messenjahs při zvkové zkoušce

…pomalu ožívala přípravami na vystoupení kapely Messenjahs. Tento pražský band vystoupil v jiné sestavě než loni, což mu svým způsobem prospělo, i když tedy mi hrozně lezla na nervy jejich nová zpěvačka, ačkoli vůbec nevím proč. Možná že má klávesačka, Sista Tandega, problémy zvládat hraní na klávesy (které dost podporují rytmiku) současně se zpěvem, což je skutečně velmi obtížné, ale stejně nechápu, proč museli přibírat tu usměvavou naaranžovanou cácorku, Sista B, která má navíc ještě téměř stejnou barvu hlasu. Sista Tanega je senzační zpěvačka (i klávesačka) a má něco do sebe, zatímco Sista B je prázdná jako vratná lahev, čekající u lavičky v parku na svého bezdomovce, a zůstává jednoznačně „béčko“, třebaže celkem umí zpívat. Je to subjektivní dojem, ale ukrutně mi nesedla. Kapela jinak hraje dobře, třebaže nemá prakticky žádnou pomalou skladbu, což je z hlediska dramaturgie koncertu určitý nedostatek a což může být zaviněno i tím, že místy zrychlují. Další, co bych jim vytkla, je, že hrají většinou celou skladbu úplně všichni, takže nevyniknou jednotlivé nástroje a jejich propracované linky. Chtělo by to propracovat aranže. Velký přínos spatřuji v dechové sekci, která skladby Messenjahs zpestřuje. Kytarista, Dub T, se ukázal jako výborný hráč (při vystoupení s United Flavour), jenže v konstantním šumu produkovaném hraním všech členů Messenjahs (současně) trochu zanikal. Jsem trochu víc kritická než obvykle, protože jsem letošní Reggae Meeting navštívila krajně přepracovaná, což se samozřejmě promítne do hodnocení.

Sista Tanega

Sista Tanega (Messenjahs)

Po Messenjahs vystoupila kapela Vokokos, která roztančila neuvěřitelné množství lidí, protože hraje opravdu dobře, až moc… je to jeden naučený postup za druhým, samé drsné drmolení (toasting) o Jahovi a kdoví o čem ještě…

Idylka, psi a tanečnice.

…to be continued

jenom čára

[· Co na to Jah? ·]

  Formát Texy
jenom čára

[· další články ·]