Podpořme spravedlivý rybolov

[· 18.11.2014 · autor: Greenpeace · ilustrace: Greenpeace ·]

Co je to spravedlivé rybaření?

Greenpeace - rybolov

Klikněte pravým tlačítkem myši pro zvětšení…


Ulovit jen tolik ryb, kolik potřebujeme, a nic navíc. To je spravedlivý rybolov. Oceán musíme vnímat jako společné bohatství, nikoliv jako zdroj zisků pro několik vyvolených. Právě to dělají statisíce drobných rybářů, kteří tvrdě bojují o obživu i přežití svých tradic. Chytají ryby s minimálním dopadem na mořský svět. Oceán vnímají jako dlouhodobý zdroj života a obživy, a snaží se tak podpořit živobytí svých komunit.
Bohužel, tito rybáři jsou stále častěji tlačeni k práci na (obřích) rybářských lodích, jako jsou „monster lodě“. Jejich čistě průmyslový přístup k rybolovu, který dokáže jen ničit a decimovat, není spravedlivý vůči těmto rybářům, není spravedlivý vůči oceánům a v žádném případě vůči vám samotným.

Seznamte se s „monster loděmi“
Když přijde řeč na rybářské lodě, tak ty největší, tzv. „Monster lodě“, jsou nejhorší z nejhorších. Následující seznam nám přiblíží ty nejničivější a nejchamtivější plavidla na světě. Některé z těchto lodí uloví každý den až 350 tun ryb! A i přesto se někteří majitelé snaží svou rybářskou flotilu stále rozšiřovat. Není výjimkou, že součástí úlovku jsou nejen ryby, ale i další mořští živočichové, jako jsou delfíni, žraloci a mořské želvy, kteří jsou pak mrtví nebo umírající bezostyšně hozeni zpět do moře. Nelegální, nenahlášený a neregulovaný rybolov (NNN), anglicky označovaný jako IUU ( illegal, unreported and unregulated fishing), je pro některé lodě a jejich majitele běžnou pracovní rutinou. Výše popsané chování ohrožuje zdraví našich oceánů a životaschopnost na nich závislých rybářských komunit. Tohle není spravedlnost!

Příběhy spravedlivých rybářů
Rybáři, kteří neničí naše životní prostředí, skutečně existují. Rybolov je způsobem jejich obživy. Pro řadu z nich jde o rodinnou tradici. „Monster lodě“ ohrožují jejich živobytí a samotný způsob života. Toto jsou jejich skutečné příběhy.

Greenpeace - rybolov

Jméno: Ami Tanauna, Tarawa
Země: Kiribati
“Nemáme jinou možnost, než poslat naše děti pracovat na cizí rybářské lodě. Nejsou tu pro ně žádné jiné pracovní příležitosti.”
Pětapadesátiletý Ami Tanauna předsedá rybářské komunitě Ueen Te Rooti na ostrově Tarawa ze souostroví Kiribati. Ami má vlídnou povahu, ale přísný výraz v obličeji. Dvacet let byl rybářem a lovil tuňáky. V současnosti se vážně obává o budoucí úlovky.
“Dříve jsme ulovili pokaždé dostatek tuňáků, dnes jich ale tolik nechytáme,” říká.
Na rozdíl od ostatních mladých mužů v komunitě má Amiův syn placenou práci. Měl štěstí, že nalezl volné místo na korejské rybářské lodi.
Ami se obává, jestli je vůbec možné prodávat licence na přístup zahraničních lodí do vod souostroví Kiribati a současně zachovat rybí populace na udržitelné úrovni, aby byly schopné nasytit místní komunity.
“Naše vláda se musí postavit za své občany. Musí nás spravedlivě a zodpovědně zastupovat při jednáních s ostatními zeměmi. Myslím si, že chránit tuňáky by měla být pro naši vládu priorita, jelikož na nich závisí naše živobytí.”



Greenpeace - rybolov

Jméno: Kirk Stribling, Suffolk
Země: Velká Británie
“Nejde nám o kvantitu, ale o kvalitu. Nechytáme podměrečné ryby, neohrožujeme rybí populace. Protože se o moře staráme, měli bychom mít větší podíl z kvót.“
“Provoz malých rybářských lodí by se neměl omezovat. Pokud se budeme bavit o omezení rybolovu, tak malé rybářské lodě, které dodávají ryby pouze místním komunitám, by měly mít jako jediné i nadále možnost vyplout na moře. Cítíme, že nedostáváme spravedlivý podíl z britských rybolovných kvót. Britská vláda spolu s některými většími společnostmi nás doslova okrádá o možnost uživit se. Z kvót se stala komodita. V podstatě došlo k privatizaci rybářského průmyslu, a vláda si tak nad tím může pohodlně umýt ruce. V horizontu několika málo let všechny kvóty skončí u několika velkých společností.“
“Rybolov je hlavním průmyslem mnoha menších měst v celém Spojeném království. Mnohde je to to jediné, co místní lidé mají. Ničíme samotnou podstatu jejich života.“
Kombinací špatného systému přidělování kvót, které vlastní především velké rybářské společnosti, a následného přelovení místních rybích populací dochází ve Velké Británii ke stabilnímu poklesu výnosů malých rybářství. Rybáři chudnou, musejí prodávat své lodě a vybavení. Z tradičních rybářských měst, jako je Cornwall, Hastings a Suffolk, která byla turistickým lákadlem regionů, se stávají jen prázdné schránky. Městům chybějí peníze jak z rybolovu, tak z turismu.
Na druhé straně ale máme velké rybářské společnosti a jejich velké lodě. Vlastní většinu kvót, které svým objemem neodpovídají reálným možnostem místních rybolovných oblastí a v žádném případě nedávají rybám ani moři naději na zdravou a udržitelnou budoucnost.

Další příběhy ZDE

jenom čára

[· Komentář ·]

  Formát Texy
jenom čára

[· další články ·]