Na Shetlandu s Petrem Tomkem
[· 20.8.2007 · autor: Petr Tomek · ilustrace: Petr Tomek ·]
Otevřete atlas na straně s Evropou a jeďte prstem směrem na sever
přes Velkou Británii až na šedesátou rovnoběžku. Najdete tam souostroví
pod celkem nesprávným označením Shetlandy nebo Shetlandské ostrovy. Jenže
místní obyvatelé chápou své souostroví jako jeden malý ostrovní svět.
Ostatně vždyť ty ostrovy neleží zase tak daleko od sebe. Než přejedete
trajektem z jednoho na druhý, nestačíte si většinou ani v klidu
vypít kávu. V chladném shetlandském počasí to člověka opravdu
zamrzí.
Celkem je osídlených 27 ostrovů. Největším z nich je
Mainland ležící uprostřed celého souostroví. Leží na něm také
správní středisko Lerwick a letiště.
Historie a prehistorie Shetlandu je celkem zajímavá. Nejstašími stavbami
jsou bílé kamenné věže z nasucho kladených kamenů nazývané Broch
(čti broš). Postalili je předkové Piktů někdy mezi 1000 a
500 před naším letopočtem. Jako Piktové byli obyvatelé ostrovů
označeni až v prvních písemných záznamech. V osmém století
obsadili souostroví Normané a v devátém století Norští Vikingové.
Od roku 1472 pak bylo jako součást panovnického věna pripojeno ke
Skotsku. Jeho součástí je dodnes.
Měl jsem letos příležitost strávit tam několik týdnů.
Je to zvláštní svět stvořený z kamenů, rašeliny, mechů a
lišejníků. Dokonce i voda z vodovodu slabě voní po vřesu a
rašelině. Se stromy se tu setkáte jen v zahradách – nejsou tu
původní a vyžadují péči. Zato téměř v každém příkopě najdete
nějakou rostlinu nad kterou by u nás nejeden botanik zajásal.
Modrofialové vstavače, žluté divoké máky pryskyřníky a blatouchy
vnímají místní lidé spíše jako běžný plevel a ze svých zahrádek je
pečlivě odstraňují. Přitom žádná z náročně dovezených rostlin
nemá tak zářivé barvy a neprojevuje takovou chuť k životu jako
právě ony.
A není divu, že se jim tak daří. Shetland je sice chladný svět,
ale mrzne tu zřídka. Před krutými zimami ho chrání teplý Golfský proud.
Ještě v polovině minulého století se zdálo, že ho lidé zcela
opustí. Hustota obyvatelstva dosahovala 17 lidí na čtvereční kilometr
a stále klesala. Každý kdo nechtěl po svém otci, dědovi, pradědovi a
praprapra..dědovi pokračovat v tradici lovce sleďů se raději
stěhoval odtud.
Chtělo to skutečně zvláštní náturu vyjíždět každý den
v sezóně na moře a v malých člunech zatahovat sítě kolem
rybích hejn. Část úlovku se sušila na horší časy ale většina putovala
nasolená a pečlivě naskládaná v sudech do celého světa. Sleď,
slaneček, herink, zavináč čili mates to byl, a pořád ještě je, hlavní
obchodní artikl Shetlandu. Bohužel se s rybami na samotných ostrovech
setkáte nejčastěji v odstrašující podobě Fish and Chips.
Shetlandská kuchyně zrovna nápady nehýří.
Dnes už za rybími hejny vyplouvají mnohem větší a modernější lodě,
hejna sleďů vyhledávají satelity a sítě vyprazdňují stroje. Přes
jistou sympatii k rybářům vás najednou napadadne že je to vlastně
barbarství, které bude mít následky. Zprávy bohužel takové obavy
potvrzují. Hejna ryb už v některých místech zcela zmizela. Na
tradiční způsob lovu můžete ještě zavzpomínat v místním muzeu,
kde jsou k vidění i poslední zachovalé čluny starých lovců
sleďů.
Naštěstí není už dnes Shetland závislý jenom na rybách. Do
oblastí ze kterých dříve lidé odcházeli raději do Anglie nebo na pevninu
přicházejí turisté. Přesněji jeden druh turistů vybavený silnými
dalekohledy. Vede je sem zvláštní druh zábavy.
Bird Watching – pozorování ptáků se stalo oblíbeným způsobem
trávení volného času mnoha západních turistů i v místech, kde by
našinec tak maximálně nakrmil holuby. Ovšem Shetland nabízí hlavně
během července úplné pozorovací orgie. Pokukování po ptácích tu snadno
propadne i člověk který to vůbec neměl v úmyslu. Na ostrých
kolmých útesech totiž právě v první polovině léta hnízdí asi
21 oceánských druhů ptáků.
Papuchalk plochozobý černobradý nazývaný tady familierně puffin se
dokonce stal neoficiálním symbolem ostrovů. On i jeho příbuzní alka
malá a dva druhy alkounů připomínají miniaturní tučňáky a pod vodou se
pohybují se stejnou rychlostí i elegancí jako oni. Na rozdíl od nich
ovšem všechny žijící alkovití ptáci umějí i létat. Kromě alek
hnízdí na ostrovech elegantní rybáci, chaluha příživná, i velcí
terejové s dlouhými bílými křídly a kuželovitým zobákem.
S rozpětím 180 centimetrů jsou terejové největšími ptáky
Severního moře. Tihle dokonalí letci jsou lehcí jako korek. Aby mohli lovit
v několikametrové hloubce vrhají se střemhlav na hladinu rychlostí
přes sto kilometrů za hodinu. Úder přežijí jen díky pevné lebce a
zvláštnímu tvaru zobáku. Nejlepší příležitost k pozorování
jejich výkonů je z paluby malých výletních člunů, které vás
zavezou až k ptačím útesům. Pravděpodobně při tom zahlédnete
také nějakého tuleně povalujícího se na pobřeží, ale to není až
takové překvapení, protože místní tuleni jsou celkem nebojácní. Snadno
je můžete najít i v přístavech, jak vykukují z vody a pozorují
dění na přístavních molech.
Naopak obrovské mořské racky hledat nemusíte. Najdou si vás sami a když
nebudete dávat pozor hravě vás během několika minut připraví
o zásoby potravin jakéhokoli množství. Na vlastní oči jsem viděl
racka odlétajícího s 250 gramovou kostkou čedaru a jiného,
který do sebe dokázal nasoukat přes půl kilogramu těžkou makrelu určenou
ke grilování. Protože se rackové vydávají na okrádání turistů
v hejnech, není radno nebezpečí z nebe podceňovat.
Kromě lovu sleďů a pozorování ptáků se místní obyvatelé
i dnes zabývají chovem miniaturních poníků a ovcí.
Z ovčí vlny pak pletou složitě vzorované svetry, které už
několikrát posloužily módním návrhářům k povzbuzení vlastní
fantazie. Ale pozor! Pokud byste si chtěli odvézt nějaký pravý
shetlandský svetr jako suvenýr, může vás nakonec stát víc než letenka
z Prahy do Lerwicku a zpátky!
[· Komentář [2] ·]
[· další články ·]
Zajímavej, dobre napsanej clanek a pekny fotky!
— Vodník 23.09.07 #
jo, taky chvalim. zvlast fotky!
— koudelka 24.09.07 #