LEE SCRATCH PERRY

[· 20.5.2006 · autor: John Dougan · ilustrace: internet ·]

ScratchPerry

Malý velký muž

Někteří o něm tvrdí, že je génius, jiní zase, že musí být určitě šílený, zkrátka blázen. Pravda je, že je tak trochu obojí, ale co je důležitější, na reggae scéně je Lee Perry figura, která nemá obdoby – je to producent, remixer a písničkář, který spolu s King Tubbym definoval zvuk dubu. Navíc se zasloužil o to, že se dnes reggae muzika poslouchá prakticky na celém světě. Kromě toho, že dělal producenta většině významných reggae formací (jmenujme alespoň dvě, tedy Boba Marleyho and the Wailers; Congos), měl velmi odvážný a novátorský přístup jak k produkci, tak k dubovému mixování – nikdo nezní jako on. A tak zatímco jsou mnozí toho názoru, že dub vymyslel King Tubby, našlo by se stejně těch (včetně mé maličkosti), kteří s tímto tvrzením nesouhlasí, protože se domnívají, že nikdo s dubem neexperimentoval tolik jako Lee a nikdo ho neposunul tak daleko.

Narodil se na Jamajce, v zemědělské vesničce jménem St. Mary’s, a to již v roce 1936. Svou surrealistickou hudební odyseu rozjel na sklonku padesátých let, kdy pracoval pro ska-mana Prince Bustera. Prodával desky a jiné nahrávky Downbeat Sound Systemu chlapíka jménem Clement “Coxone” Dodd. Lee si jinak vysloužil přezdívku “Prcek” Perry, protože je velmi malého vzrůstu (měří necelých sto padesát centimetrů; přesně čtyři stopy a dvanáct palců). Nic si z toho ale nedělal a velmi záhy začal pro Dodda produkovat a nahrávat, a to v samém epicentru jamajského hudebního průmyslu, ve studiu jménem Studio One. Když se s Doddem rozešel (je o něm známo, že za sebou po každém odchodu spálí všechny mosty), nastoupil u Wirl Records, kde spolupracoval s Joe Gibbsem. Perry a Gibbs se nikdy na ničem nedokázali pořádně dohodnout, takže v roce 1968 nakonec Lee založil vlastní label. Upsetter. Asi nikoho nepřekvapilo, že první singl, který label Upsetter vydal a jenž nesl název People Funny Boy, byl otevřenou podpásovkou namířenou na Gibbse. Ta nahrávka byla velmi důležitá, a to ze dvou důvodů. Jednak se všude na Jamajce velice dobře prodávala, jednak šlo o vůbec první jamajskou populární skladbu, která využívala smyčky (looping) v podobě líného basového beatu, pro který se zakrátko vžilo označení reggae “riddim” (Snad je to od slova rhythm, jež se vyslovuje [rydm]; pozn. překl.). Nadto byla tahle skladba první vlaštovkou oznamující odklon od uhopsaného ska a jeho „zdvihů” (poslední lehká doba v taktu) k tepajícímu a jako srdce rozbušenému lenošivému „roots” reggae.
Od té chvíle a po celá sedmdesátá léta vydával Perry jednu desku za druhou. To neskutečné množství alb prezentoval buď pod vlastním jménem, nebo pod řadou originálních a pozoruhodně nápaditých pseudonymů: Jah Lion, Pipecock Jakxon, Super Ape, the Upsetter a jeho nejslavnější, Scratch. Mnohé ze singlů z této doby se staly slavnými jamajskými (i britskými) hity, například instrumentálky jako The Return of Django, Clint Eastwood a The Vampire, které vynesly Perrymu pověst čelní osobnosti reggae music. Co se týče nejrůznějších prohlášení a také zevnějšku, překračoval tehdy Perry svou drzostí všechny meze. (Když přišlo na oblékání, jeho obnošeným modelům mohl konkurovat snad jedině Sun Ra.) Perry a jeho domácí kapela, Upsetters, si tehdy zahrála snad s každou trochu známou tváří na Jamajce. Na začátku sedmdesátých let si pak Lee poslechl některé rané dubové experimenty Kinga Tubbyho a právě tehdy se i on začal o tuho hudební formu, údajně schopnou manipulovat aurami, zajímat. V krátké době vydal řadu hypnotických dubových počinů a nakonec si v záchvatu tvůrčí nezávislosti otevřel vlastní studio jménem Black Ark (Černá archa).

LeeSmile

Právě ve studiu Black Ark nahrál Perry některé z prvních a velmi nadějných skladeb Boba Marleyho. S přispěním vlastní rytmické sekce, tedy basisty Astona “Familymana” Barretta a jeho bratra bubeníka Carltona Barretta, se Perry zasloužil o několik z nejlepších momentů tvorby Wailers, když společně nahráli skladby jako Duppy Conqueror a Small Axe. Tato “pohoda” jim nicméně dlouho nevydržela, protože Perry za zády Boba a Wailers prodal zmiňované nahrávky společnosti Trojan Records a zinkasované peníze shrábnul do vlastní kapsy. Vzápětí si je ale poslechl šéf Island Records Chris Blackwell a s Wailers a Bobem podepsal exkluzivní smlouvu. Perry se mohl jít klouzat. Blackwella (bílého Anglána) proto nařkl z kulturního imperialismu a Marleyho označil za jeho komplice. Od toho dne se Perry o Blackwellovi nezmiňuje jinak než jako o upírovi a Marleymu zase neustále předhazuje, že se poníženě plazí před politiky, protože chce co nejrychleji přijít k penězům. Nic z toho ale Perrymu nevadilo, aby dál vydával vlastní desky, ať už šlo o nový materiál, nebo o nejrůznější autorské kompilace. Kromě toho stále rozšiřoval svůj záběr a zvětšoval svůj vliv. Tak například, navázal spolupráci s Clash, kteří byli jeho velkými fanoušky, a to od chvíle, co jim učarovala Perrym remixovaná klasika Police and Thieves, původně od Juniora Murvina. Tak se nakonec dohodli a Perry produkoval pár jejich nahrávek, ale jejich výsledný zvuk byl spíše charakteristický pro Clash než pro Perryho. Každopádně s tím měl ale spoustu práce, která se nemohla nepodepsat na jeho už tak dosti chatrném duševním stavu.

Lee spěl pomalu k nervovému kolapsu. Pověsti o jeho psychické nevyrovnanosti ještě více dramatizovaly zkazky o údajné a dosti neumírněné konzumaci nedovolených látek (i když drogy, vyjma posvátné ganji, několikrát veřejně odsoudil). Přesto se tvrdilo, že si pravidelně dopřával kokain a LSD; jedna taková historka, pravděpodobně smyšlená, například vyprávěla o tom, jak Perry vypil několik lahví přípravku na čištění magnetofonových hlav. Příběhy podobného ražení, jako ostatně všechno ostatní v životě Perryho, zastíral závoj fikce. Jedna taková historka, bohužel však pravdivá, vyprávěla o tom, jak studio Black Ark, včetně veškerého vybavení, do základů vyhořelo. Perry sice tvrdil, že chyba byla ve vadné elektroinstalaci, ale všeobecně se má za to, že studio podpálil Lee osobně, a to v acidovém záchvatu šílenství, přesvědčený, že sám Ďábel rozhodl, aby jeho domovem byla Černá archa. Ať už to ale bylo, jak chtělo, Perryho geniální produkce se doslova a do písmene obrátila v prach. Krátce po zkázonosném požáru studia Black Ark se Perry, kterému čím dál tím víc lezla krkem situace v jamajském hudebním průmyslu, rozhodl Jamajku nadobro opustit.
Ačkoli si během své hudební dráhy i v životě několikrát sáhl na dno, má dneska spoustu práce a vypadá celkem šťastně. Ačkoli coby producent příliš práce nemá, vytváří velmi působivé vlastní věci, které mají nemalý vliv na současný dub. Jejich stopy jsou patrné například v hudbě Mad Professora (to je další z Perryho objevů, nad nímž dnes Lee ohrnuje nos) nebo v elektronice post-raveového stylu. Perrymu vzdali holt třeba i Beastie Boys, a to především deskou Ill Communication a o něco později ho připsali na seznam účinkujících koncertu za osvobození Tibetu. Tenhle chlapík, který si nejčastěji říká Scratch, žije dneska ve Švýcarsku a dál hraje tu svou psychedelickou muziku, dál si drží svůj neměnný hudební náskok, a když budete mít hlavu otevřenou, tak vám do ní jistě udělá díru, tedy v tom dobrém slovy smyslu. V roce 1997 vydala společnost Island (label, který založil upír Chris Blackwell) Perrymu desku Arkology, což je troj-album plné Perryho nahrávek.

Mighty Perry

THNX to Adam PW Smith, Live Event Photography: Lee Scratch Perry, Meltdown Festival, London, UK, June 2003.

Ještě slovíčko k Perryho diskografii: je bohatá, přebohatá, a třebaže je na všech těch deskách moře skvělé muziky, je tam i spousta podivností. Není to ani tak Perryho chyba, že je mezi nimi tolik balastu. Spíš se o to přičinili všichni ti, kteří si přáli očernit jeho hudební odkaz. Když v roce 1989 zavraždili Kinga Tubbyho, vykradli jeho studio a odnesli odtamtud spoustu Perryho nahrávek. A právě některé z nich zanedlouho vyšly na deskách. Samozřejmě byly bídně namíchané, kolikrát i nekvalitně nahrané, ale to pirátům nevadilo. Vydali tak pěknou řádku pěkně drahých kompilací. Pokud byste si rádi pořídili nějaké Perryho věci, raději tedy pátrejte po těch, které vyšly u labelů jako Trojan Records, Heartbeat (reggae odnož labelu Rounder’s) a Island Records (a jeho potomka Mango). Ty by měly být kvalitní a původní. Menší labely jako Seven Leaves a francouzský Lagoon Records (které jsou tak způli legální) vydaly pár jeho hitů, ale také ty horší věci, a kdokoli by narazil na jimi vydanou desku, měl by si její koupi radši rozmyslet. Úplně se vyhněte labelu Rohit, protože to je fakt bída. Až se budete rozhodovat nad nějakou nahrávkou z dílny Lee Perryho nebo i Kinga Tubbyho, nezapomínejte, že ji sice mohli produkovat, ale už se na ní nemuseli podílet jako interpreti.

LeePerry

Tak vám přeju šťastný lov a dobrý poslech, John Dougan, All Music Guide; překlad z angličtiny, Anorganik (a.k.a koudelka)!

Převzato z All Music Guide.

_____________­________________________­__________

__Přibližná diskografie:
2006 Dubstrumentals;
2004 Super Ape [Bonus Tracks];
2004 Scratch the Upsetter Again [Bonus Tracks];
2004 Panic in Babylon;
2004 Cloak & Dagger [Bonus Tracks];
2004 Alien Starman;
2003 Jungle Lion;
2002 Scratch;
2002 Jamaican E.T.;
2001 Station Underground Report;
2000 Techno Party;
2000 Lee Scratch Perry Meets Mad Professor in Dub;
2000 Lee Perry Meets Mad Professor;
2000 Lee „Scratch“ Perry on the Wire;
1999 Excaliburman;
1998 Live at Maritime Hall;
1998 Dub Fire;
1997 Technomajikal;
1996 Who Put the Voodoo 'pon Reggae;
1995 Super Ape Inna Jungle;
1995 Stay Red;
1995 Quest;
1995 Experryments at the Grassroots of Dub;
1995 Black Ark Experryments;
1994 Smokin;
1992 Upsetter and the Beat;
1992 Soundz from the Hot Line;
1991 Lord God Muzick;
1990 Public Jestering;
1990 Message from Yard;
1990 Meets Bullwackie in Satan's Dub;
1990 From the Secret Laboratory;
1989 Open the Gate;
1989 Mystic Warrior Dub;
1989 Mystic Warrior;
1989 Chicken Scratch;
1988 Satan Kicked the Bucket;
1988 Give Me Power;
1987 Time Boom X De Devil Dead;
1986 Battle of Armagideon (Millionaire Liquidator);
1984 History, Mystery and Prophesy;
1982 Mystic Miracle Star;
1980 Return of Pipecock Jackxon;
1980 Dub Messenger;
1978 Roast Fish Collie Weed & Corn Bread;
1976 Super Ape;
1973 Cloak & Dagger;
1972 Rhythm Shower;
1972 Africa's Blood;
1970 Scratch the Upsetters Again;
1969 Return of Django__

Diskografie zdroj starpulse.

jenom čára

[· Co říkáte vy na Lee Perryho? Je skutečně otcem DUBu? ·]

  Formát Texy
jenom čára

[· další články ·]