Cedronela & její výstavy
[· 20.5.2006 · autor: · ilustrace: ·]

Po relativním úspěchu v Lucembursku se Cedronela konečně osmělila vystavit své práce také v Praze, kupodivu hned na dvou místech zároveň. Každé je trochu odlišné, skýtá jiné možnosti, a tak se pochopitelně i pojetí výstav různí. Zatímco v klubu XT3, kde je expozice umístěna v úzké chodbě u dolního baru, najdete rozměrově menší grafiky, v čajovně U božího mlýna jsou k vidění větší pastely, v podstatě průřez tvorbou Cedronely.

Vstup do čajovny U božího mlýna
Čajovnu U božího mlýna najdete v Praze, kousek od metra I.P. Pavlova, v ulici Lublaňská (č.p. 50), ale ve skutečnosti to není tak úplně čajovna. Sice si tam člověk může vybrat z poměrně pestré nabídky čajů, nicméně atmosférou podnik připomíná spíš kavárnu nebo „poetickou hospůdku“, jak se dnes s oblibou říká. Kromě toho slouží i jako galerie, kde vystavuje každý měsíc jiný autor. Stinnou stránkou galerie je, že na obrazy dopadá poměrně málo světla, tedy jsou ve stínu. Jde totiž o bývalé sklepy, které mají okna nahoře u stropu, jimiž se dříve dovnitř sypalo uhlí. Na některé obrazy dopadá světlo zvenčí jen po určitou část dne, a tak by se teoreticky nabízelo chodit se na ně dívat v různou denní dobu, zkrátka tam běhat několikrát za den. To ale vůbec není nutné. S večerem, když padne tma, docela dobře postačuje umělé osvětlení interiéru. Některé z obrázků, zejména grafiky v zadní místnosti, jsou dokonce nasvícené malými halogenovými bodovými reflektory, což jim pochopitelně jde k duhu. Expozice působí živě a příjemně, zvlášť když u stolků sedí lidé, povídají si a sem tam někdo vzhlédne k některému z obrázků…

To v klubu XT3 je to něco jiného. Tam jsou vystavené menší grafiky, zarámované a v různobarevných paspartách, které podtrhují jejich barevnost. Visí na jedné stěně úzké chodby, která vede podél dolního baru dozadu do tanečního sálu, a mají malé formáty, aby se na ně dalo dívat zblízka. Chybí jim zcela popisky, ale v podstatě to není zapotřebí. Oni by je stejně strhali hip-hopeři a vůbec… k čemu jsou slova, když můžete vidět obraz?

Maska ze sovětského traktoru „chtz“ visící nad vchodem do klubu XT3
Přední maska sovětského traktoru XT3 [čti „chtz“] visí nad vchodem do Xtéčka, co paměť pamětníků sahá. Bohužel už tam dlouho viset nebude, protože klub XT3 po více než deseti letech posledního června ukončí svou činnost. Tato informace je potvrzená a nedá se s tím nic dělat. Nynějšího provozovatele klubu, Dominika Zímu, přeplatili nějací hejhulové, kteří v prostorách chtějí zřídit „rockovou hospodu“, což je tedy nechutné. Jako by nestačil dávno zabitý HROB (nebo snad Styx?) bar naproti přes ulici! Dominik jim nabízel xtéčkovský luxusní nábytek, leč marně. Chlapíci patrně preferují country-westernový styl miliardy let provařených saloonů, nebo já nevím…
Jedinou naději, která ještě zbývá, představují nynější barmani, Ivánek a Kešu, kteří by rádi objevili nový prostor a navázali na mnohaletou tradici a pokračovali s Xtéčkem jinde, na jiné adrese. Samosebou těžko říci, zda se jim úmysl podaří uskutečnit, a pokud ano, zda se jim podaří klub udržet nad vodou, protože Kešu po zkušenostech připustil, že „Italové“ z hotelu Olympik celkem vypomáhali… Jedině tedy rozbít nový tábor u nějakého jiného pražského hotelu či obdobného zařízení…

Ivánek ve službě /pije/ na horním baru
Cedronela si proto pokládá za čest, že mohla v XT3 uspořádat výstavu. Její obrázky, grafiky malých formátů, tam budou k vidění do konce května. Až si je budete prohlížet, můžete k tomu ucucávat legendární malinofku, kterou na dolním baru pořídíte za přijatelných 25,– Kč za půllitr. Barman vám do ní přihodí měsíček limety a pár kostek ledu, mezi něž zapíchne brčko, a jupí…

Pohled na XT3 v barvách…

Dolní bar
_____________________________________________
About the Author: Jaroslava Kočová a.k.a. Cedronela is an amateur painter from Prague, Czech Republic. She is now thirty years old. Painting is her leisure activity but it doesn’t mean she doesn’t mean it. She has studied no art schools ever nor she has worked in the field. But her situation is changing slightly right now, and it is curious that it all had begun in Luxembourg… There is one small boulangerie-galerie in town of Luxembourg at 3, rue de Reims near Gare. The owners of the gallery, Madame and Monsieur Calon, have allowed Jaroslava to make her first exhibition there. This was like a miracle. Thanks to them! They also bake a really good homemade bread using old traditional recipes. Moreover the author has just started to draw the cover designs for books being published in Czech Republic. The two of such designs – for „Pop Princess“ and „White Lies and Barefaced Truths“ books by English writer Cathy Hopkins – you can actually see in this exhibition. There are maybe more things to say but different people they are interested in different things so perhaps you could visit her website…

[· Byli jste se na výstavě podívat? ·]
[· další články ·]
[· TAO... cesta za ctností do Číny ·]
[· Chorvatská secese v Praze ·]













