Ďábel je veřejný nepřítel číslo jedna aneb Max Romeo v Praze
[· 29.2.2008 · autor: koudelka · ilustrace: goobers ·]
Oblíknu si železnou košili a vyženu Ďábla z tohodle
světa,
vystřelím ho do vesmíru, ať si najde jinej národ.
Tak takhle by asi zněly v překladu do češtiny notoricky známé
verše patrně největšího hitu Maxe Romea Chase
the Devil. I tenhle song jste mohli včera slyšet v Lucerna Music Baru v Praze,
kam Maxe Romea dotáhli mocní organizátoři z Beat Promotion a JahMusic.
Vzhledem k tomu, že koncert inzerovali jako zahřívací kolo
festivalu Real Beat, nasadili laťku dost vysoko. Návštěvníci koncertu,
kteří se sjeli z různých koutů republiky, se při koncertě
pochopitelně solidně rozehřáli, a nebylo to pouze tím, že po zhruba pěti
minutách začalo být v sále obvyklé vedro a nedýchatelno.
Po příchodu do Lucerna Music Baru nás přivítaly reggae riddimy,
které z vinylů pouštěl předskokan Liquid A, ostřílený český
selektor. Parádní atmosféra, parádní vyhlídky. Pod pódiem postávaly
známé tváře české reggae scény, která není zase tak velká, aby
člověk po pár letech objíždění reggae akcí nezískal dojem, že
všechny ty hipíky odněkud zná. Minimálně od vidění. No, a ta stejná
parta se sešla i na Maxi Romeovi.
Max Romeo v pražském Lucerna Music Baru.
Jeden krok dopředu, dva kroky dozadu,
v tomhletom Babylonu…
…jeden den máš dredloky (pěkně zadredovaný)
druhej den máš plešku (hladce oholenou)
Pořád dál, kupředu, ni krok zpět
kráčej pryč z Babylonu…
Znalci (všichni ti hipíci z českých luhů a hájů) jistě poznali slova dalšího megahitu Maxe Romea, který nese název „One Step Foreward“ a který celý koncert zahajoval. No, vlastně ne tak docela. Nejdřív se jak švábi na pivo slézali členové doprovodné kapely Charmax, která je přímo z Jamajky a která sestávala z bicích, basy, elektrické kytary, kláves a nesmírně vydařené dechové sekce (saxofon a trombon). Zejména trombonista stojí za zmínku. Byl ho pořádný kus, na hlavě měl srandovní hučku a zastával roli jakéhosi roztleskávače. Byl to právě on, kdo se po krátkém instrumentálním úvodu zeptal diváků, jestli jsou připraveni přivítat legendu jamajského reggae, krále králů, proroka proroků, syna synů, otce otců atd., velkého Maxe Romea! Diváci pochopitelně připravení byli a ze zákulisí vyběhly dvě doprovodné zpěvačky, jedna lepší než druhá – každý ať si vybere sám. Dav šílel. Hned po nich důstojně vystoupil do popředí Max Romeo. Dav šílel ještě víc. Zazněly úvodní tóny „One Step Foreward“ a dav zešílel nadobro.
Trombonista z dechové sekce kapely Charmax (Jamajka).
Max Romeo se narodil v roce 1947, z čehož plyne, že je mu už jedenašedesát let (počítala jsem to na kalkulačce). Proslavil se v roce '68 skladbou Wet Dream. Ano, TEN mokrý sen! V rozhovoru, který pro české reggae fanoušky přeložil Generál Kryshpeen, Max k této skladbě říká: „Napsal jsem text. Ale v té době jsem se nechtěl hudebně ubírat tímto směrem. Chtěl jsem zpívat o lásce jinak, ne jen o sexu.“
Lehni si, holka, dopřej mi, no tak mi dopřej, lehni si
Koukej, jsi tak senzační, tak krásně macatá, jsi jako to
nejfajnovější zboží…
Tuhle písničku jsme v Praze neslyšeli, a jestli to tak pro Maxe bylo lepší, bylo to pravděpodobně lepší i pro nás. Pokud totiž máme někomu věřit, musí tomu, co říká, věřit hlavně on sám. A Max Romeo svou víru nakonec objevil, i když se mu o ní v mládí nejspíš nezdálo. Těžko se to postihuje, ale Max se podobně jako třeba Don Carlos našel ve zdánlivě obyčejných věcech, k nimž se neustále vrací ve svých textech. Zpívá o drobných radostech i strastech každodenního života, o lásce, o přírodě, o věčných duchovních otázkách, chce „dát šanci míru“ (ano, přesně tuhle klasickou lennonovku v Lucerně vystřihl!). Ani závažnějších témat se tedy nebojí.
Kytarista z kapely Charmax (Jamajka).
Ve vězení by neměli stříhat dredloky,
vraždění vrahů se musí zastavit
Ve vězení by neměli stříhat dredloky,
lháři a zloději by neměli být policajty…
Ze skladby „Revelation
Time“.
Možná právě díky tomu, že nemluví striktně rastafariánskou hantýrkou, je tak blízký evropskému, či snad bílému publiku. V tom se podobá Donu Carlosovi, který při živém vystoupení také působí hodně obyčejně, hodně přirozeně. O to pozoruhodnější je dojem, kteří oba dva nakonec zanechají. Možná by se dalo říct, že Max Romeo zbytečně netlačí na pilu, že nekáže vodu, aby pil víno… a jánevímcoještě. Max Romeo je kazatel, ačkoli prohlásit něco takového v Čechách, kde každý nenávidí pámbíčkáře a plive na církev a spolu s tím i na křesťanskou víru, je docela hazard. Proto bych chtěla zdůraznit, že slovu „kazatel“ nepřikládám žádné negativní zabarvení! Max Romeo lidem zkrátka promlouvá do duše, a jelikož mluví dost jasně – pominu-li diskutabilní srozumitelnost jamajského patois – nakonec si z toho člověk i něco vezme. Kéž by si z následující ukázky něco vzali kupříkladu čeští politici!
Nikdy nepropadnu marnivosti, bejby
kvůli nepoctivý společnosti
nikdy se nepřipravím o klid nebo o rozum, mami
kvůli vlastním problémům
každý viní každého
z každého hříchů – že to tak je?
každý sleduje každého
jen ať se nic nestane – ne, ne, ne!
Nebudu pranýřovat můj nebohý trpící lid, mami
kvůli nepoctivý společnosti
Nebudu utlačovat můj nebohý trpící lid
kvůli vlastním problémům…
Ze skladby „Everybody
Watching Everybody“.
Baskytarista z kapely Charmax (Jamajka).
Dalším tématem, k němuž se Max Romeo rád vrací, je rodná Jamajka. Při pražském koncertě zazněly dvě takové skladby. Roztleskávač odlepil trombon od úst a zeptal se diváků, jestli někdy byli na Jamajce. Někdo hulákal, že „yes“, jako že na Jamajce byl, já jsem hulákala „no“, jako že jsem na Jamajce ještě nebyla. Bylo nás takových asi víc, protože trombonista v kloboučku z plna hrdla zvolal, že nás tedy na Jamajku všechny zve. Při poslechu „Jamaican SKA“, a hlavně „We Love Jamaica“ jsem jeho pozvání s vděkem přijala, jenom zatím nevím, kde vemu na letenku… (S British Airways již za 22 000,– Kč!)
Max Romeo odehrál nejen s ohledem na svůj věk příjemně dlouhý
koncert. Nejspíš i jeho rozhicovala atmosféra v pražském Lucerna
Music Baru. Lidé se snažili reagovat, a jelikož na ně M.R., trombonista ani
nikdo další z kapely nezkoušel chytáky typu: „Kdo se nebojí vzít
bouchačku a odkráglovat ty svině, co nám zakazujou hulit trávu?“
(samozřejmě v patois, takže by tomu nikdo nerozuměl),
nevypadali jsme ani moc jako blbci, když jsme všichni odpovídali „YES!“
Pak už byl najednou konec a Max Romeo odcházel. Bylo na něm patrné
vyčerpání a jedna z doprovodných zpěvaček ho musela nasměrovat na
schody vedoucí do zákulisí, jenže po takovém výkonu a dlouhé cestě se
není co divit. Přesto se ještě vrátil zpátky – potlesk ne a ne ustat
– a přisadil absolutní megapecku.
Protože je snazší pro velblouda,
aby se procpal uchem jehly
než pro hříšníka, po hříchu
vstoupit do Království božího, já říkám!
Ďábel je veřejný nepřítel číslo jedna
ať živý nebo mrtvý, bude dopaden za všechny zločiny
v téhle zemi
zabíjí boží děti, jedno po druhém
způsobuje utrpení nevinným lidem
Belzebub, já říkám!
Ze skladby „Public
Enemy Number One“.
Saxofonista z dechové sekce kapely Charmax.
_____________________________________________________
Některé další skladby, které zazněly na pražském koncertě:
„Selassie Forever“ (hned jako druhá), „Let the Power Fall on I“,
„Three
Blind Mice“, „Uptown Babies Don’t Cry“.
Výborný profil Maxe
Romea zpracoval Lukáš Kolíbal z JahMusic.
Další informace o koncertě a o dění na reggae scéně
naleznete též ve fóru rastaman.cz.
Dále by redakce chtěla poděkovat za velmi pěkné fotografie Goobersovi
alias Tenisákovi!!! DÍKY!
Kapela Charmax před nástupem Maxe Romea, Lucerna Music Bar, Praha.
[· Komentář [6] ·]
[· další články ·]
[· Steampunk, dieselpunk a jiné minulé budoucnosti ·]
[· 10. ročník festivalu Jeden svět ·]
díky za dobře připravený report.
— f0x 01.03.08 #
ok,taky diky – za navstevu RightNews!
— koudelka 01.03.08 #
ty jo! v šedesáti si to chci taky tak dávat :)
— vlastapasta 02.03.08 #
v 60 si to takhle davat, to by chtel kazdej :) ja chci taky!!!!
— koudelka 02.03.08 #
Prima clanek, prima chlapik!
Akorat k nazvu clanku – nejde nepripomenout nektera biblicka FAKTA :))
I kill… I wound… I will make my arrows drunk with blood, and my sword shall devour flesh. – Deuteronomy 32:39–42
http://dwindlinginunbelief.blogspot.com/…te-list.html
— irieclaat 02.03.08 #
irieclaat: diky za komentar! jeste k nazvu clanku – jde o preklad casti textu pisnicky Maxe Romea „Public Enemy Number One“; koukam, ze jsem udelala dobre, ze jsem do nadpisu pridala jeste dodatek „…aneb Max Romeo v Praze“ ;)
— koudelka 02.03.08 #