Brána Johna Connollyho

[· 9.12.2011 · autor: koudelka/John Connolly · ilustrace: ·]

John Connolly - The Gates

Obálka k irskému vydání Connollyho Brány.

Před dvěma týdny vyšla v nakladatelství BBart knížka s lehce heavy-metalovou obálkou nazvaná Brána do pekla. Ta knížka je naprosto senzační. Jejím autorem je irský spisovatel John Connolly, a možná proto je její atmosféra tak fantastická, děj tak potrhle opravdový a postavy živé, i když jsou kolikrát už po smrti. Ano, v knížce vystupují zombies, ale současně i pidimuži se sekyrkami, kteří při snaze o vyplenění květinářství zjistí, že mají alergii na pyl…
V mém podání to nezní tak vtipně, ale věřte, že v podání Johna Connollyho to je vtipné náramně.
Román Brána do pekla je určený, striktně vzato, asi pro děti a dal by se zařadit do žánru fantasy. Přesto správně v souvislosti s ním spisovatel Eoin Colfer zmiňuje Monthy Phyton, protože „Brána“ se vyznačuje dost podobným humorem.
Zvláštní lahůdkou jsou poznámky pod čarou. Prostor v nich dostávají nejrůznější úvahy o smyslu života, nesmrtelnosti brouka, vesmírném třesku, vědcích a dalších zvláštnostech naší galaxie. Pokud jste přiznivci Pratchettových průpovídek a poznámek pod čarou, Connolly vás jistě neurazí. Naopak!

Asi uprostřed příběhu zaznívá např. povedená úvaha o černých dírách:

„A teď pár věcí, které je dobré o černých dírách vědět pro případ, že byste někdy na nějakou narazili. Tak za prvé, kdyby se vám v budoucnosti stalo, že by za vámi přišli vědci v bílých pláštích s tím, že vás – ano, vás! – vybrali jako kandidáta na průlet černou dírou a průzkum toho, co je za ní, bylo by od vás – ano, od vás! – moudré vymyslet si rychle nějaký jiný program, který by se konal někde daleko a nezahrnoval ani okrajově černé díry, kosmické skafandry a vědce se znepokojivým leskem v očích.
Jestli jste bystrý mladý člověk, už zřejmě tušíte. Ostatně kdyby byl opravdu tak skvělý nápad strkat hlavu, či kteroukoli jinou část těla, do černé díry, stáli by na to vědci dávno frontu, místo aby přemlouvali jiné lidi, ať to udělají za ně.
A to nás přivádí k druhé důležité věci stran černých děr: když se do nějaké vypravíte, bude váš život sice nesmírně dobrodružný, ale také velmi krátký. Na druhé straně černé díry je to dost možná i úchvatné, ale bohužel už o tom člověk nikomu nepoví. V černé díře dochází k prudkým a nečekaným výkyvům gravitace, takže než si stačíte pomyslet: „Jé, černá díra! Jak zajímavě to v ní víří. Nemůžu se dočkat, až o tom povím těm hodným pánům vědcům!“ vaše tělo to roztrhá na kusy a následně stlačí do kuličky o nekonečné hustotě.
To bude pravděpodobně dost bolet, ale zase to asi nebude trvat moc dlouho.
Samozřejmě byste mohli mít i štěstí a spadnout do černé díry, kde by výkyvy gravitace nebyly tak drastické. V takovém případě by vás to roztrhalo o něco pomaleji, takže byste možná i stačili zjistit, jaké to je, než by vás to stlačilo do kuličky o nekonečné hustotě.
Zkrátka záleží do značné míry na tom, co všechno je člověk ochotný obětovat na oltář vědy. Je to čistě na vás. Já bych si, upřímně řečeno, našel nějakou méně nebezpečnou práci, třeba bych dělal účetního nebo čistil zuby žralokům kusem klacku a zubní nití.“



John Connolly - The Gates

Obálka k českému (a rovněž britskému) vydání Connollyho Brány.

jenom čára

[· Komentář ·]

  Formát Texy
jenom čára

[· další články ·]